Vysoké Mýto 2009

Přiblížil se konec května a tak jsme i přes nepříznivou předpověď počasí vyrazili do Mýta s tím, že se snad zase jednou meteorologové seknou... Nesekli!!! Pršelo skoro celou sobotu, jen v podvečer se ukázalo sluníčko. Snad proto, aby si nejdříve děti a později v noci i dospělí mohli naplno užít skákacího hradu. V neděli už jsme tolik štěstí neměli a tak horko těžko usušené svršky i boty hned ráno byly více než mokré.
Ale zpět k pátku... Snad že jsme se měsíc neviděli, snad že v hospodě byli v opilcům velmi tolerantní a zavírali až pozdě v noci, se rozjela smršť smíchu, historek i alkoholu. Důsledky na sebe nenechaly dlouho čekat a ráno se depem ploužilo nemálo zombií soutěžící o to, komu je víc zle. Nakonec asi vyhrála Martina, ale toto vítězství ji nikdo nezáviděl. Já sbírala celé dopoledne odvahu se vůbec vyhrabat z kutlochu do neustálého deště, i když jsem si nemohla nechat ujít aspoň pár fotek na vodě... Nakonec jsem poslechla zkušenějšího kolegu (Lukiho:-D) a dala žaludku lék v podobě silného vývaru. Ten se konečně trochu uklidnil a já mohla začít řešit technické problémy, jak fotit v dešti a nemít mokrý foťák. Nakonec jsem si nechala mezi batoh na zádech a zimní bundu (jak se hodila!!!!) nacpat rukojeť velikého deštníku a vyrazila k trati. Světlo nic moc, pozice se měnit nedaly...
Děti  a Renda na rozdíl ode mě fungovali skvěle, Sáru stále ještě neopustilo nadšení a voda jakoby jí vůbec nevadila. Dan vzhledem ke své vrozené opatrnosti byl rezervovanější ve svém nadšení, což vedlo k pár roztržkám s Rendou, který zkoušel různá nastavení a potřeboval, aby Dan letěl naplno. Navečer už děti měly vše tak mokré, že jsme se rozhodli Sáru do měřáku vůbec nepustit, svoje místečko na konci měla stejně jisté:-) Dan si vyjel 14. místečko.
V neděli nás probudil déšť, jak jinak... Opět jsem obula o číslo menší gumáky, které jsem původně vezla pro Dana a začal obvyklý kolotoč rozjížďek. V první si Dan polepšil na osmé místo, ve druhé klesl na desáté a v poslední na dvanácté, kdy skvele odstartoval, ale předvedl krásné hodiny hned v druhém kole a pak už jen stíhal... Za tuto jízdu byl nejvíc pochválený Rendou, protože po chybě už jel jak víno:-) Celkově skončil čtvrtý mezi nelicencovanými. Sárinka si hrdě vyjela své poslední místo, za což si ji při vyhlašování Pavel dal za krk a chvíli měla rozhled jako nikdo z nás.